Historik.webgarden.cz

RSS Google YouTubeFacebookTwitter ICQ2Go! Skype WikipediaPřešlapy Comeback

Hlavní stránka

Habsburkové a vláda Rudolfa II.

V neklidné době poloviny 16. století, kdy Evropa čelila náporu Turecka i reformace, volily české stavy nového panovníka. Z několika kandidátů vybraly člena mocného rodu Ferdinanda I. Habsburského (1526 - 1564). Musel podepsat volební kapitulaci, ve které se zavázal hájit a dodržovat stavovské výsady.
České země se tak na 400 let staly součástí velkého soustátí zahrnujícího vedle nich především Rakousko a Uhersko.
Až na krátkou výjimku, právě za Rudolfa II.Habsburského se z Prahy panovnický dvůr natrvalo přemístil do Vídně.

Habsburkové, obránci katolické víry, se soustředili na náboženské války s protestanty . Souběžně s válčením v říši se v letech 1546 - 1547 vzbouřily proti Ferdinandovi i české stavy. Povstání však nepodpořily vedlejší země českého státu a po porážce hlavního spojence, saského vévody, bylo o osudu odboje rozhodnuto. Nejvíce potrestána byla královská města.

Náboženské války v říši vítězstvím katolické strany neskončily. Augšpurský mír roku 1555 zakotvením zásady „cuis regio, eius religio“ („čí moc, toho náboženství“) legalizoval protestantské vyznání. Náboženství se řídilo vírou panovníka, obyvatelé ho museli ve víře následovat. Mír znamenal prohru pro Habsburky, kteří bojovali za katolickou říši.

V roce 1556 Karel V. odstoupil a císařem se stal Ferdinand I. V českém království však augšpurský mír neplatil. Vedle kompaktáty povolených církví katolické a kališnické zde nelegálně působili luteráni a čeští bratři. Katolická církev se nehodlala smířit se ztrátou svého vlivu v Evropě. Na tridentském koncilu vyhlásila za cíl rekatolizaci a obnovení svých pozic.

V roce 1561 byl poprvé od doby husitské obsazen úřad pražského arcibiskupa Brusem z Mohelnice. Čeští luteráni, kališníci a čeští bratři se shodli na vyznání víry v tzv. České konfesi . Měla zajistit náboženskou svobodu a vlastní správu nekatolickým církvím. Roku 1575 ji předložili Maxmiliánovi II. (1564 - 1576). Panovník za situace, kdy potřeboval od zemského sněmu schválit novou daň a zvolit svého syna Rudolfa za českého krále, neměl široký manévrovací prostor. Přesto Českou konfesi potvrdil jen nezávazně ústně, nikdy písemně. 

Císař Rudolf II.
(1576 - 1611) přemístěním dvora z Vídně do Prahy na čas vrátil Praze lesk a význam hlavního města. Čechy se staly centrem jeho říše. Rudolf II. proslul především jako mecenáš , sběratel , příznivec astronomie , alchymie a astrologie , ale také jako podivín, u něhož se střídaly záchvaty zuřivosti s hlubokou apatií. Rudolfovu říši ohrožovali Turci. Uherští magnáti využívali této situace a uzavírali s nimi spojenectví proti Habsburkům. Po jedné z proher si Uhrové Vídeňskou smlouvou vydobyli náboženskou a politickou svobodu. Přestože byl Rudolf poražen, odmítl ji podepsat a uznat její platnost.

Nakonec tak učinil císařův bratr Matyáš. Nemocný Rudolf soustavně podezíral Matyáše, že jej chce připravit o trůn, což se nakonec i stalo. Bojkotem Vídeňské smlouvy proti sobě Rudolf popudil jak Matyáše, tak uherské, rakouské a moravské stavy. Ti všichni proti němu povstali roku 1608. Česká stavovská reprezentace se ale na stranu rebelů nepostavila a Matyáš se musel s bratrem dohodnout. Rudolf II. byl donucen uznat vídeňský mír a přenechat Matyášovi vládu v Uhrách, na Moravě a v rakouských zemích. Zůstaly mu Čechy, Horní a Dolní Lužice a Slezsko. České stavy obratně využily velmi slabé pozice panovníka a pohrozily mu vypuknutím povstání.

Rudolf II. raději 9. července 1609 vydal známý Rudolfův majestát . Stanovil v něm, že nikdo nesmí být nucen ke katolictví ani jiné víře . Potvrzoval Českou konfesi z roku 1575 a vztahoval se na šlechtu, královská města i poddané. Zaručoval svobodu vyznání bez ohledu na postavení jednotlivce. Zvoleno bylo třicet ochránců víry po deseti z každého stavu - šlechta, rytíři, města. Ve snaze vyloučit z nástupnictví nenáviděného bratra se nespokojený Rudolf pokusil zvrátit situaci. Využil pomoci pasovského biskupa, svého příbuzného, a nechal vtrhnout pasovská vojska do Čech. Tím ovšem vyvolal jen nesouhlas a pobouření v zemi. Musel rezignovat i na český trůn, na který usedl Matyáš (panoval 1611 - 1619).


zdroj: http://www.czech.cz/cz/66298-habsburkove-a-vlada-rudolfa-ii
Žádné komentáře
 
Historie, referáty, maturitní otázky, recenze, hudba, hry, filmy a seriály online. Kontakt: historik.admin@seznam.cz © 2010 - 2011