Historik.webgarden.cz

RSS Google YouTubeFacebookTwitter ICQ2Go! Skype WikipediaPřešlapy Comeback

Hlavní stránka

Lucemburkové a Karel IV.

Po smrti Václava III., posledního mužského potomka z rodu Přemyslovců, se v čele státu vystřídalo několik králů, ale žádný z nich si nezajistil pevné postavení. Část šlechty a opatů nespokojených s vládou Jindřicha Korutanského zosnovala státní převrat. Se souhlasem císaře Jindřicha VII. krále sesadili. Císař svolil ke sňatku svého syna Jana s dosud neprovdanou sestrou posledního přemyslovského krále – Eliškou. Českým králem se tak v letech 1310 a 1346 stal Jan Lucemburský.
Šlechta si na novém králi vynutila inaugurační diplomy, v nichž se panovník zavázal respektovat a dodržovat její práva a výsady. Hlídala si je natolik bedlivě, že Jan Lucemburský postupně rezignoval na provádění vnitřní politiky a Čechy využíval pouze jako zázemí pro dynastické a říšské zájmy. O jeho velkém vlivu na mezinárodní dění svědčí, že v Evropě tou dobou platilo: „Bez českého krále nikdo nevyřídí svou věc.“

Svého prvorozeného syna Václava, budoucího císaře Karla IV., dal na vychování ke královskému dvoru ve Francii. Václav se ještě za vlády svého otce stal markrabím moravským a později i římským králem. Hlasoval pro něj i jeho otec jako český král. V tu dobu byl Jan Lucemburský již úplně slepý, ani to mu ale nezabránilo zúčastnit se roku 1346 bitvy u Kresčaku na straně francouzského krále. Bitva svedená na počátku tzv. stoleté války skončila velkým vítězstvím Angličanů. Mezi padlými byl i Jan Lucemburský. Zraněn byl také jeho syn Karel, naštěstí pro země Koruny české ne vážně.

Karel IV. byl již při nástupu na trůn zkušeným politikem . V roce 1344 dojednal s papežem Klimentem VI., který býval ve Francii jeho učitelem, povýšení pražského biskupství na arcibiskupství . Poslední biskup Arnošt z Pardubic se stal prvním arcibiskupem. Dne 7. dubna 1348 vzniklo nejstarší vysoké učení ve střední Evropě , dnešní Karlova univerzita. Založena byla jako celoříšská, tj. pro studující z celé říše, takže v jejím vedení měly převahu cizí národy. Karel IV. nechal vystavět Nové Město pražské , Karlův most spojující v Praze Staré Město a Malou Stranu, započal gotickou přestavbu chrámu sv. Víta , budoval hrady. Nejvýznamnější je Karlštejn , pojmenovaný po svém zakladateli. Současná podoba svatováclavské koruny , jedné z nejvýznamnějších částí českých korunovačních klenotů, pochází taktéž z doby vlády Karla IV.

V roce 1355 byl Karel IV. v Římě korunován císařem Svaté říše římské, nejvyšším světským titulem. O rok později vydal pro říši Zlatou bulu. Stanovil v ní, že ke zvolení římského krále stačí prostá většina kurfiřtů. Český panovník mezi nimi zaujímal první místo a český trůn byl oproti ostatním světským kurfiřtstvím dědičný i po přeslici – na český trůn mohla tedy usednout i dcera panovníka.

Karel IV. se snažil předcházet napětí a rozbrojům se šlechtou. Dovedl i ustoupit. Když v padesátých letech vypracoval zemský zákon Maiestas Carolina , ve kterém šlechta spatřovala útok na svá privilegia, císař raději prohlásil, že rukopis shořel. Oporou v jeho vládnutí mu byla církev. Za panování Karla IV. rostl postupně její vliv a majetek.

Karel IV. se za svůj život čtyřikrát oženil. Politicky motivované svatby uzavíral s cílem dosáhnout územních zisků nebo posílit své mezinárodní postavení. Je autorem vlastního latinsky psaného životopisu Vita Caroli. Pro jeho přínos české státnosti a význam, který zaujímá v českých dějinách, mu náleží přídomek Otec vlasti.

zdroj: http://www.czech.cz/cz/66308-lucemburkove-a-karel-iv
Žádné komentáře
 
Historie, referáty, maturitní otázky, recenze, hudba, hry, filmy a seriály online. Kontakt: historik.admin@seznam.cz © 2010 - 2011