Historik.webgarden.cz

RSS Google YouTubeFacebookTwitter ICQ2Go! Skype WikipediaPřešlapy Comeback

Hlavní stránka

Přemyslovci

Po slavném období Velké Moravy se centrum státu přesunulo na západ do Čech. Moc zde soustředil do svých rukou rod Přemyslovců, který si ji udržel více než 400 let – až do roku 1306, kdy moc po krátkém přechodném období převzali Lucemburkové.
Prvním historicky doloženým Přemyslovcem byl Bořivoj , který se nechal pokřtít na velkomoravském dvoře knížete Svatopluka. Zprvu sídlil na hradišti Levý Hradec, kde se nachází nejstarší dochovaný kostel v Čechách. Později přesídlil do Prahy . Bořivojova manželka Ludmila se stala jednou z prvních českých svatých , neboť svého vnuka Václava, budoucího patrona českých zemí, vychovávala v křesťanské víře a pro úřad panovníka, který pro jeho mládí zastávala jeho matka Drahomíra. Té se však vliv Ludmily nelíbil, a tak ji roku 921 nechala zardousit závojem.

Vnuk Ludmily a Bořivoje Václav vstoupil do dějin jako jeden z nejslavnějších Přemyslovců . Žil v letech 907935. Po prohrané válce se saským králem Jindřichem I. se zavázal odvádět vítězi poplatek. U něj si také vyžádal rámě sv. Víta, původně uložené v Saint Dennis, aby mohl nad jeho ostatky založit na Pražském hradě kostel sv. Víta . Jeho mladší bratr Boleslav , nespokojený s Václavovou politikou a toužící po knížecí moci, nechal Václava zavraždit dne 28. září 935 na svém hradišti ve Staré Boleslavi. Ujal se vlády jako Boleslav I., středověkými kronikáři později zvaný Ukrutný. I jeho válčení se saským králem Ottou I. skončilo porážkou.

S vytvářením státu bylo žádoucí vybudovat samostatnou církevní správu. Proto bylo v Praze roku 973 založeno biskupství , které bylo podřízeno arcibiskupství v Mohuči. Prvním pražským biskupem se stal Sas Dětmar. Po něm byl v roce 982 v kostele na Levém Hradci ustanoven pražským biskupem Vojtěch , příslušník mocného rodu Slavníkovců, kteří se svým významem mohli měřit s Přemyslovci. Ti ale nechtěli své vládnutí nechat ohrozit a roku 995 přepadlo přemyslovské vojsko slavníkovské hradiště Libici. Všichni jeho obyvatelé byli povražděni. Vojtěch se dvěma bratry tou dobou pobýval v cizině. Odešel pak do Pruska šířit křesťanství a dne 23. dubna 997 byl pohany při šíření křesťanské víry zabit.

Vojtěchovy slávy a síly jeho legendy využil český kníže Břetislav v roce 1039 k tažení do Hnězdna. Město dobyl a Vojtěchovy ostatky nechal přenést do Prahy. Břetislav ve snaze předejít zmatkům a mocenským bojům mezi Přemyslovci určil pravidla nástupnictví . Zavedl tzv. seniorátní princip, kdy na trůn usedal vždy nejstarší žijící Přemyslovec. Později se uplatnila primogenitura, zásada nástupnictví prvorozeného syna vládnoucího panovníka.

Vratislav I. , který panoval v letech 10611092, získal v roce 1085 jako první český panovník královskou korunu. Avšak pouze pro svou osobu, nikoliv dědičně. Obdržel ji od císaře Jindřicha IV. za pomoc v boji s papežem Řehořem VII. o investituru, což byl celoevropský spor, zdali je církev nadřazena, či naopak podřízena světské moci.

Roku 1126 porazilo české vojsko pod vedením knížete Soběslava armádu císaře Lothara III. v bitvě u Chlumce. Císař chtěl zásahem do mocenských rozmíšek Přemyslovců posílit svůj vliv v Čechách. České vojsko, které nastupovalo do bitvy pod korouhví sv. Vojtěcha, jež byla připevněna na kopí sv. Václava, povzbudilo vidění kaplana Víta. Údajně nad hrotem kopí spatřil svatého Václava na bílém koni a v bílém rouchu, jak bojuje za Čechy. Lothar III. byl v bitvě poražen a Soběslav nechal z vděčnosti postavit na hoře Říp rotundu sv. Jiří , která tam stojí dodnes.

V pořadí druhým českým králem se stal Vladislav I. v roce 1158. Také on získal královskou korunu za pomoc císaři. Český oddíl vedený samotným panovníkem významně pomohl císaři Fridrichu Barbarossovi při tažení proti městu Milánu.

Přemysl Otakar I. (vládl v letech 11971230) obratně využil bojů o císařský trůn v říši. Nejdříve v roce 1198 dosáhl obnovení královského titulu pro českého knížete a v roce 1212 císař Fridrich II. povýšil Čechy na království ve své listině nazvané Zlatá bula sicilská .

Přemysl Otakar II. , který panoval v letech 12531278, získal přezdívku „Král železný a zlatý“ pro svou vojenskou moc a bohatství. Nastoupil na trůn v příznivé zahraničněpolitické situaci v pozici nejsilnějšího panovníka v říši. Aby získal dědictví po Babenbercích, kterým náleželo Rakousko a Štýrsko, oženil se s o desítky let starší Markétou Babenberskou. V první etapě panování vládl ve shodě se šlechtou, která profitovala na územní expanzi Českého království.

Roku 1255 na křížové výpravě do Pruska založil město Královec , dnešní Kaliningrad. O pět let později porazil u Kressenbrunnu uherského krále Bélu IV. a podařilo se mu tak uhájit Štýrsko, které bylo příčinou války. Spor mezi králem a šlechtou o postavení v království vyvrcholil vzpourou šlechty. Po jejím potlačení zůstával vzájemný vztah napjatý. Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli v roce 1278 ve válce se svým sokem, římským králem Rudolfem Habsburským .

Jeho syn Václav II. (12781305) byl v době, kdy otec zemřel, ještě dítě. Mezi příbuznými vypukl spor, kdo bude poručníkem mladého Václava v bohatém království. Zemi na pět let obsadila braniborská vojska, hrozil úplný rozvrat státu. Šlechta se proto spojila a vyplatila králevice Václava z braniborského zajetí. Za to si nárokovala větší podíl na moci. Jeden ze šlechticů Záviš z Falkenštejna se oženil s Kunhutou, vdovou po Přemyslu Otakarovi. Zastával významné postavení regenta, pak ale následoval pád. Odpůrci dosáhli jeho zatčení a před hradem Hluboká byl Záviš sťat.

Koncem 13. století se odehrál „sběh“ lidu ke Kutné Hoře, když zde byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy . Počet obyvatel města prudce narostl. Za pomoci italských odborníků dal Václav II. do oběhu novou minci pražský groš . V mincovně v Kutné Hoře byl groš ražen až do roku 1547. Pro podporu a rozvoj hornictví vydal Václav II. roku 1300 Horní zákoník Ius regale montanorum. Bohatství kutnohorských dolů umožnilo Václavovi rozšířit království o Chebsko a o území severně od Krušných hor.

Získal i polskou korunu a svého syna Václava se snažil prosadit na uvolněný uherský trůn. Přemyslovci ale nástupnictví po vymřelém rodu Arpádovců nedosáhli.

Václav III. nastoupil na trůn po smrti svého otce, v roce 1305. O rok později byl zavražděn v Olomouci, když se chystal táhnout do Polska bránit svou polskou korunu. Jeho smrtí se uzavřela více než čtyřsetletá vláda rodu Přemyslovců na českém trůně.

zdroj: http://www.czech.cz/cz/66299-premyslovci
Žádné komentáře
 
Historie, referáty, maturitní otázky, recenze, hudba, hry, filmy a seriály online. Kontakt: historik.admin@seznam.cz © 2010 - 2011