Historik.webgarden.cz

RSS Google YouTubeFacebookTwitter ICQ2Go! Skype WikipediaPřešlapy Comeback

Hlavní stránka

Realistické tendence v české próze 19. století (Historická venkovská próza a naturalistický román)

Návaznost na počátky realismu (Borovský, Němcová) – sociální a národní tendence, univerzita rozdělena na českou a německou část; ve vědě požadovali svobodu, vliv pozitivismu, boj o pravost rukopisů, vydán Ottův slovník naučný, časopisy Čas a vědecké Athenaeum (vydavatel Masaryk); osobnosti: T. G. Masaryk (filozof, sociolog), Otakar Hostinský (estetik), Jaroslav Goll (historik), Jan Gebauer (jazykovědec), Jaroslav Vlček (literární kritik)
Venkovská próza – od 2. ½ 19. stol., popis prostředí a života na venkově – popis krajiny, sociální problémy, postupně se přestává idealizovat venkov – i nedostatky (mezilidské vztahy, postavení ženy), bohatý sedlák – pán, chudý vesničan – oběť; nadčasové problémy – generační spory, touha po majetku


Naturalismus – ve společenských románech, dokument doby, negativní věci, pesimismus

Historický román – výchovná národní tendence, historická věrnost, typizace, ovlivněn Ruskem a Francií

Historická próza – povídky, romány, kroniky; události ověřené, samostatnost národa

Dva názoryPalacký – národ = celek, který vytváří dějiny; Josef Pekař – ne celek, ale jen významné osobnosti


Zikmund Winter – prozaik, historik, archivář, odborné publikace; v okruhu kolem časopisu Zvon (Jirásek, Rais); ukazuje život řemeslnických vrstev nebo inteligence předbělohorského období; důležité je vymanění se z osudového předurčení  – 15., 16. století: Mistr Kampanus – vrcholné beletristické dílo, poměry na univerzitě v 17. století, Kampanus hájí univerzitu; Rozina Sebranec – temperamentní dívka neumí rozpoznat faleš a cit, nevyrovná se s pokrytectvím – pobuřuje lidi; Nezbedný bakalář; Krátký jeho svět


Karel Václav Rais – kritický realista, nejprve básně a drobná próza (výchova mládeže – vliv Nerudy a Čecha), později venkovská próza (Českomoravská vrchovina), hrdiny lidé toužící po penězích, střet moderního a tradičního života, problémy neřeší, jen je rozepisuje, osudy starců a dětí: Horské kořeny, Potměchuť, Rodiče a děti – povídkové knihy; Výminkáři – povídky, odstrkování starých; Zapadlí vlastenci – román, venkovská inteligence; Kalibův zločin – román, rozpad manželství; Západ – starý farář pomalu umírá


Tereza Nováková – zaměření na okolí Litomyšle a Proseče, venkovská próza, feministka (časopis Ženský světrovnoprávnost); 5 románů o tragických osudech: Jan Jílek – emigrant jednoty bratrské se vrací domů – kvůli víře trpí; Jiří Šmatlán – neúspěšně hledá lepší a spravedlivější svět; Drašar – příběh kněze obrozence; Na Librově gruntě – život na vesnici kolem 1848; Děti čistého živého – skupina abrahamitů chce ráj během života


Antal Stašek (Antonín Zeman) – právník, básník, prozaik, přechodně poslancem za staročechy, žil v Praze se synem Ivanem Olbrachtem: Blouznivci našich hor – povídky o spiritismu v podkrkonoší; O ševci Matoušovi a jeho přátelích – román z podkrkonoší, Matouš se setkává s komunisty a stává proletářem


Jan Herben – prozaik, převážně publicista, redakce Národních listů, založil časopis Čas, senátor socdem, redaktor Literárních novin: Do třetího a čtvrtého pokolení – románová kronika, osud 3 generací rodu Hrabců, popis Slovácka, děti pykají za předky


Jindřich Šimon Baar – z Chodska, básník, ale hlavně prozaik, vysvěcen na kněze, usiloval o reformu církevních úřadů, venkovská próza z Chodska, mravní hodnoty patriarchátu: Jan Cimbura – o jihočeském sedlákovi, idealizace; Chodská trilogie – Paní komisarka (hl. postava Božena Němcová), Lůsy, Osmyčtyřicátníci


Ignát Herman – psal pod pseudonymy, humorista, redaktor (Národní listy, Švanda dudák (literární humoristický časopis)), fejetony, povídky, romány z Prahy: Otec Kondelík a ženich Vejvara – úspěšný pražský živnostník a jeho rodina; U snědeného krámu – autobiografické rysy, buržoazie, slabý člověk neschopný odporovat, ztroskotání kupce (chamtivost ženy)


Karel Matěj Čapek Chod – spisovatel, novinář, naturalista, redaktor (Národní politika, Národní listy): Kašpar Lén Mstitel – román, muž se mstí ženě (hodí ji na hlavu cihlu) – ta umírá na mrtvici, vražda se neprokáže, vzpoura jedince proti společnosti; Turbína – osud členů rodiny pražského podnikatele, bankrot otce = umělecký krach dcery


Alois Jirásek – prozaik, dramatik, historik, navržen na Nobelovu cenu, znal se s Lumírovci, učil na gymnáziu, jeho dílo rozděleno od mytických dob až do 19. století, důraz na husity, pobělohorskou dobu a národní obrození, stál v čele Manifestu českých spisovatelů (nucení poslance hájit národní zájmy), po vzniku republiky zvolen do národního shromáždění, jeho historie je ale idealizována, aktualizována a i změněna; častý popis krajiny, osobní pocity a prožitky, nejpopulárnější autor, v dobách válek velký význam pro povzbuzení národa: Mezi proudy – trojdílný román, husitská doba, vláda Václava IV, vznik husitů; Proti všem – trojdílný román, z husitské doby, husitská revoluce, umírněné i radikální skupiny, osud zemanské dcery a jejího milence (fanatického kněze), bitva na Vítkově; Bratrstvo – třídílný román, volně navazuje na předchozí, doznívání a rozklad husitství, hrdiny hejtman a jeho zrádná milenka;

Husitský král – o životě Jiřího z Poděbrad; Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – historická dramata; Skály – doba pobělohorská – utlačování společnosti feudalismem a církví; Psohlavci – doba pobělohorská – Kozina – vůdce protifeudálního odporu; Skaláci – pobělohorská doba, vzpoura na Náchodě; Temno – popisuje pobělohorskou dobu;
F. L. Věk – pětidílný román z doby NO, životní osudy Františka Věka, vystupují zde i Thám nebo Kramerius; U nás – národní obrození v rodním kraji Jiráska, 4 díly, sociální otázky; Filozofská historie – litomyšlský kraj, rozdílné povahy studentů a jejich lásek; Staré pověsti české – věnováno mládeži; Z Čech až na konec světa – převyprávěný cestopis Václava Šaška


Václav Beneš Třebízský – katolický kněz, romanopisec, trpěl TBC, sympatizoval s husitstvím, povídky vydával v časopise Lumír, nazýván miláčkem lidu, dějepisně přesnější než Jirásek: Bludné duše – román, selské povstání v 1775; Královna Dagmar – dcera Přemysla Otakara I provdaná za dánského krále; V podvečer pětilisté růže – konec slávy rodu Rožmberků, Trnová koruna – třicetiletá válka, boj v pobělohorské době; Povídkové soubory: V červáncích kalicha, V záři kalicha, Pod doškovými střechami – venkovská tématika; Ze sázavských letopisů, Z pověsti karlštejnského havrana, Pobělohorská elegie

zdroj: http://gymplak.cz/

Žádné komentáře
 
Historie, referáty, maturitní otázky, recenze, hudba, hry, filmy a seriály online. Kontakt: historik.admin@seznam.cz © 2010 - 2011