Historik.webgarden.cz

RSS Google YouTubeFacebookTwitter ICQ2Go! Skype WikipediaPřešlapy Comeback

Hlavní stránka

Vznik československých legií

Československé legie vznikaly v Rusku, Itálii a Francii v období 1. světové války z řad Čechů a Slováků, kteří žili v zahraničí nebo přeběhli v průběhu války na druhou stranu fronty. V zahraničí tvořili samostatné jednotky, bojující za svoji samostatnost na straně Dohody.
Většina mužů, kteří vstoupili do československých legií, prošla výcvikem v rakousko-uherské armádě. Když se ocitli na druhé straně fronty (po zběhnutí nebo zajetí), byli umístěni do zajateckých táborů. Z těchto táborů se dobrovolně hlásili do jednotek bojujících za samostatnost Československa po boku Spojenců.

Tito legionáři stále zůstávali formálně občany rakousko-uherské monarchie a jako na "dezertéry" na ně byla vypsána peněžitá odměna. Pokud by byli chyceni, čekal by je neprodleně válečný soud a poprava. Obavy z možné perzekuce rodinných příslušníků na území Rakouska-Uherska způsobovaly, že mnozí legionáři neměli prakticky až do října 1918 se svými blízkými žádný kontakt.

Hned od začátku války vznikaly zajatecké tábory v Rusku a jejich počet zde dosáhl několika tisíc. Jedním z nejvýznamnějších byl zajatecký tábor v Darnici u Kyjeva. V něm byl zahájen nábor dobrovolníků do československých jednotek. Původně šlo o nábor slovanských zajatců do srbských a později do československých jednotek.
Situace v srbských zajateckých táborech byla negativně ovlivněná průlomem srbské fronty bulharsko-německo-rakouským útokem. Téměř 50 000 vojenských zajatců, mezi nimi polovina čechoslováků, se dala na ústupový pochod přes území Albánie. Útrapy dvouměsíčního pochodu dokázala překonat necelá polovina českých a slovenských zajatců (téměř 10 000 jich zemřelo). Ze zátoky Valona byli potom převezeni do Itálie a Francie.

V Itálii vznikaly zajatecké tábory od léta roku 1915 po jejím vstupu do války po boku Dohody. Největší soustředění českých a slovenských zajatců bylo v táboře Santa Maria Capua Vetere, později v táborech Padula, Sulmona a Avezzano. Právě v táboře Santa Maria Capua Vetere byl položen základní kámen ke vzniku československých legií v Itálii.
Při evidenci zajatců a zprostředkování prvního písemného kontaktu s rodinou hrála významnou roli Mezinárodní organizace Červeného kříže.

Za československou samostatnost bojovalo v legiích a ve spojeneckých armádách více než 130 000 Čechů a Slováků. Během "Velké války" z nich vzniklo legendární vojsko, které se zúčastnilo těžkých bojů od francouzského pobřeží a italské Piavy až po Vladivostok.
Složitou situaci měly československé legie v Rusku. Tam byly vtaženy proti své vůli do zuřící nepřehledné občanské války a aktivně se účastnily bojů až do počátku roku 1920, kdy již jejich vzdálená vlast byla již dávno svobodná a v míru.

Českoslovenští legionáři prožili roky 1914 - 1920 často v promáčených zákopech nebo ve vagónech určených pro uhlí a dobytek. Svým chrabrým jednáním i válečným uměním si však získali úctu a dosáhli významného ocenění u Spojenců - ti uznali vojsko československé ještě dříve než vznikl samostatný československý stát.

zdroj: http://www.cslegie.wz.cz/vznik.htm

Žádné komentáře
 
Historie, referáty, maturitní otázky, recenze, hudba, hry, filmy a seriály online. Kontakt: historik.admin@seznam.cz © 2010 - 2011